Svatováclavský zlatý dukát je pamětní mincí vyraženou poprvé roku 1923. Dukát nebyl od počátku zákonným platidlem, ale pouze obchodní mincí bez dané nominální hodnoty. U jeho zrodu stál ministr financí Alois Rašín a v současnosti jde o nejoblíbenější sběratelskou minci v Čechách. V článku se dozvíte vše o jeho historii, současnosti, hodnotě i nákupu.
Vznik a historie svatováclavského dukátu
Vznik dukátu
|
Alois Rašín |
První ražba československého svatováclavského dukátu, oficiálně nazvaného československý dukát, proběhla v roce 1923 v mincovně Kremnica. Popud k tomu dal zákon schválený Národním shromážděním dne 23. března 1923 v rámci 5. výročí vzniku Československa. U zrodu této mince stál ministr financí dr. Alois Rašín a její vznik byl odůvodněn také tím, že zlato a zlatá měna je hlavní zárukou stálosti a stability měnové jednotky.
Svatováclavský dukát razil stát a již od svého počátku byl součástí měnového systému, jednalo se však o obchodní minci bez nominální hodnoty. Dukát měl sloužit obyvatelstvu zejména k ukládání úspor do zlata. V tom smyslu šlo o další zlatý poklad Československa či přeneseně o první zlaté rezervy.
Zákon stanovil také technické parametry dukátu i dvoudukátu včetně motivu sv. Václava. V tom měl svatováclavský dukát navazovat na svého středověkého předka, klasický dukát. Hmotnost svatováclavského dukátu proto byla 3,49 g a ryzost zlata 986/1000.
Svatováclavský 1 dukát - rub
(Zdroj: Numismatika Pešek)
Dukáty lidé užívali často jako dárek a vhodně posloužily i našim emigrantům k překonání začátků v cizí zemi. Jejich hodnotu dodnes určuje obsah zlata a poptávka na trhu. V období 1923 až 1951 mincovna zhotovila téměř půl milionů těchto dukátů a jejich násobků. Na jejich výrobu padlo 2261 kg zlata.
Motiv sv. Václava na svatováclavském dukátu
Zákonem stanovený motiv sv. Václava na svatováclavském dukátu měl svůj důvod. Sv. Václav, český kníže a světec, je považován za hlavního patrona české země a po celou dobu českých dějin byl také hlavním symbolem české státnosti. Zvláště to platilo za vlády císaře Karla IV., za dob husitů, během obrozeneckých a emancipačních snah českého národa v 19. století nebo v době zápasu o samostatný stát. Svatováclavská tradice spolu s cyrilometodějskou rezonovala také v českém a později československém zahraničním vojsku během první světové války, zejména na Rusi. Symbol sv. Václava proto zosobňoval nejen pevnost a nezdolnost českého národa, ale i pevnost měny mladé Československé republiky.
Svatováclavský 1 dukát - líc
(Zdroj: Numismatika Pešek)
Umělecký návrh svatováclavského dukátu
Na umělecký návrh dukátu byla na popud ministerstva financí uskutečněna veřejná soutěž, které se mohli zúčastnit pouze občané Československé republiky. Umělci však museli na líci dukátu zobrazit sv. Václava a text: „NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM“. Návrhy posuzovala odborná porota složená z předních československých výtvarníků (např. Jan Štursa, Bohumil Kafka, Celda Klouček nebo Jakub Obrovský) nebo například prvního předsedy Numismatické společnosti ČS. Eduarda Fialy. Porota vybírala z více než 80 návrhů od předních českých výtvarníků (např. Ladislav Beneš, Jaroslav Brůcha, Josef Sláma a Josef Šejnost).
Soutěžní návrhy svatováclavských dukátů
(Zdroj: Československé svatováclavské dukáty - Česlav Lipka)
Vítězným návrhem se stala práce akademického sochaře Otakara Španiela a profesora Jaroslava Bendy, kteří za svůj návrh obdrželi částku 20 tisíc Kč. Definitivní podobu dukátu schválil na nemocničním lůžku, těsně před tím, než podlehl atentátu, tehdejší ministr financí Alois Rašín. Stát také zakoupil i několik neúspěšných návrhů pro potřeby muzea v Kremnici.
Kresba Svatováclavského dukátu
(Zdroj: Sbírka zákonů a nařízení státu československého)
Ačkoliv návrh Josefa Šejnosty neuspěl, autor si sám nechal v pařížské mincovně vyrazit 3 zlaté a 20 bronzových odražků. Odražky nechal označit zkratkou ESSAI (zkouška, vzor). V 70. letech byl tento návrh dukátu věnován pelhřimovskému muzeu.
Ražba svatováclavských dukátů mezi léty 1923-51
První ražba mincí proběhla roku 1923. Přesně 4. září vzniknul první odražek a 7. září mincovna zahájila oficiální ražbu. Podle schváleného zákona vyrazila mincovna Kremnica nejprve tisíc jubilejních mincí označených pořadovým číslem. Tyto mince přidělil zvláštní výbor významným státním osobám za 150 Kč a zbytek byl volně rozprodán za částku 300 Kč. Poté následovalo ražení klasických svatováclavských dukátů bez pořadového čísla. Tyto mince stály 120 Kč.
|
T. G. Masaryk |
Dukáty č. 1 až 3 obdržel T. G. Masaryk. Dukát č. 1 věnoval Národnímu muzeu v Praze a dukát č. 2 Rašínově rodině. Dukáty od č. 4 do 24 dostali členové vlády a předsedové Národního shromáždění. Čísla 25 až 431 získali členové Národního shromáždění. Rozmezí 432 až 462 přidělil výbor členům bývalé vlády a bankovního výboru. Pro jednotlivce byly mince s číslem 463 až 1000 .
V témže roce nechal stát na stejném principu vyrazit i pamětní dvoudukáty. Jejich počet dosáhl čtyř tisíc. Také je rozděloval zvláštní výbor za stejných podmínek jako dukáty jubilejní.
Od 1. července 1924 umožňovala nová vyhláška razit dukáty ze zlata dodaného zákazníkem. Od 15. května 1929 to samé umožnila také pro dvoudukáty. Dukáty i dvoudukáty vyměňovala státní mincovna v Kremnici i puncovní úřad v Praze za zlato všeho druhu. Ražebné činilo 5 Kč za kus.
U příležitosti 1000. výročí smrti patrona českého státu sv. Václava v roce 1929 mincovna poprvé razila pětidukáty a desetidukáty. Začala je razit na základě vládního nařízení z 28. 6. 1929.
Mezi roky 1937 a 1938 došlo ke snížení ražby dukátů a jejich násobků na desítky kusů. Ražbu svatováclavských dukátů obnovil stát až v roce 1951. Motivací byla snaha vyrovnat se první republice. Šlo o poslední oficiální ražbu dukátů s obrazem sv. Václava.
Mincovna tehdy vyrazila pouze 500 dukátů, 200 dvoudukátů, 100 pětidukátů a 100 desetidukátů. Mince byly neprodejné a vláda je uložila v trezoru Státní banky ČS. Banka následně věnovala jeden kus každé nominální hodnoty Národnímu muzeu v Praze, Moravskému muzeu v Brně a Slovenskému národnímu muzeu v Bratislavě. Mince komunistická vláda vyrazila především kvůli zahraničnímu obchodu a většinu z nich prodala do zahraničí za valuty. Eduard Polívka ve své publikaci uvádí, že dukáty byly k prodeji i v Československé obchodní bance v Praze, pouze však pro zahraniční zájemce.
K 50. výročí vzniku Československa v roce 1968 proběhla omezená soukromá ražba dukátů v zahraničí, pravděpodobně ve Stuttgartu. Na stejném místě s největší pravděpodobností vznikly roku 1973 také dukáty k miléniu pražského biskupství. Tyto mince však nesou rozdílný opis a letopočet. Některé zdroje uvádí, že bylo vyraženo sto kusů ke každému výročí.
Popis jednotlivých nominálů
V údaji o počtu vyražených kusů (zejména u pozdějších ročníků) se některé zdroje rozcházejí. Proto jsou tyto informace spíše orientační.
Svatováclavský a jubilejní 1 dukát
Na líci svatováclavského dukátu je znázorněný sv. Václav v drátěné košili s mečem, pláštěm a kožešinovou čepicí. V pravé ruce drží korouhev a v levé štít s orlicí. Sv. Václav je nad koleny přerušen pěti obloučky a vedle nich jsou iniciály autorů grafického návrhu. Po obvodu mince stojí nápis: "NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM", který končí ozdobným znaménkem. Na rubu dukátu je malý znak státu s dvojitou snítkou lípy po obou stranách štítu. Dokola má nápis "REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ". Mezi štítem a nápisem stojí obloučky. Okraj mince je vroubkovaný, na rubu i na líci s plochou obrubou a perlovcem, který k obrubě zevnitř přiléhá.
Jubilejní dukát má navíc na rubu pod státním znakem vyznačeno první pětiletí republiky Československé "1918 - 28. X. - 1923" a pod obrazem sv. Václava pořadové číslo mince se znaménky z obou stran. Ostatní parametry obou mincí jsou shodné. Jejich hmotnost je 3,490896 gramů, průměr 19,75 mm a použitý materiál je zlato s ryzostí 986/1000.
Svatováclavský 2 dukát (pamětní dvoudukát)
Pamětní dvoudukát se od dukátu liší dvojnásobnou hmotností a označením svého násobku „2“ v ozdobných závorkách na rubu dukátu. Tyto závorky rozdělují letopočet na dvě části. Okraj dvoudukátu je jemně vroubkovaný, jeho hmotnost dosahuje 6,981792 gramů, průměr 25 mm a použité zlato má ryzost 986/1000.
Svatováclavské 5 dukáty a 10 dukáty
Pětidukáty a desetidukáty se od ostatních dukátů vizuálně liší. Na líci těchto mincí je obraz sv. Václava na koni s mečem v pravici a palmovou ratolestí v levici, v pozadí je vidět vlající korouhev a vpravo štít s orlicí. Vlevo je vyznačen letopočet vévodova úmrtí, dole uprostřed je zobrazena lísková snítka a pod ní iniciály autorů. Podél obvodu stojí nápis "NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM". Na rubu obou mincí je malý znak republiky Československé s lipovou větví vpravo a dokola s nápisem: "REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ". Mezi štítem a nápisem je půda poseta body. Pod státním znakem je uvedený násobek "5" a "10" a pod ním letopočet ražby. Okraj mince je vroubkovaný a na líci i na rubu je plochá obruba s perlovcem, který k ní zevnitř přiléhá.
Svatováclavský pětidukát má hmotnost 17,45448 g a průměr 34 mm a desetidukát 34,90896 g a průměr 42 mm. Zlato použité k výrobě má ryzost 986/1000.
Současnost svatováclavského dukátu
Dnes patří svatováclavský dukát k nejpopulárnějším českým mincím a velké popularity se těší také v zahraničí. K nejvzácnějším dukátům náleží jubilejní dukáty s pořadovým číslem do stovky nebo dukáty z ročníků, kdy mincovny vyrazily jen několik desítek kusů. Všechny tyto mince se řadí ke sběratelským pokladům značné hodnoty a lze je sehnat jen velmi vzácně. Z důvodu jejich velké ceny a popularity se v současnosti objevují pokusy na jejich úspěch navázat.
Ražby svatováclavského dukátu v současnosti
Dnes můžeme narazit na svatováclavské dukáty, které se vzhledově liší od původních a razí se od roku 2009. Nejedná se však o mince, ale o dukátové medaile a s původním svatováclavským dukátem nemají kromě názvu nic společného.
Na trhu se rovněž vyskytují novoražby původního československého dukátu s rokem 2014. Opět se jedná o dukátovou medaili, která však přebírá motiv původních svatováclavských dukátů. Tento ročník je vyhledávaný mezi sběrateli, a především investory.
Ražbu této medaile uskutečnila mincovna Kremnica na soukromou žádost. Náklad byl omezený pouze na 300 dukátů, 150 dvoudukátů, 120 pětidukátů a 100 desetidukátů. K výrobě mincovna použila razidla vyrobená podle původních předloh svatováclavského dukátu. Existují rovněž dvě sady zkouškových odražků, které mají např. jiné vroubkování a rozdílné číslice oproti ostatním.
V roce 2018 byla na soukromou žádost k 100. výročí vzniku Československé republiky vyražena novoražba svatováclavských dukátů (medaile). Vznikly hned dvě varianty, s puncem a bez.
Hodnota svatováclavských dukátů
Mezi nejcennější svatováclavské dukáty patří dukát jubilejní. Vzácné jsou mince s čísly pod 100. Mezi běžnější pak patří čísla kolem 400 a 500 a výše. K ceně jubilejního dukátu také přispěl unikátní způsob dražby - pro každou minci mincovna vyrobila zvláštní razidlo, které bylo po vyražení daného kusu zničeno.
Cena běžných dukátů závisí hlavně na nákladech v daném roce. V některém jich bylo vyraženo desetitisíce, v jiném jen desítky. K dostupnějším, a tedy i levnějším ročníkům patří roky 1923, 1924, 1925, 1926, 1931, 1933. Cena všech těchto dukátů je podobná. Běžně se pohybuje kolem 40–50 tisíc Kč (říjen 2021).
K vzácnějším ročníkům patří roky 1923 (číslovaný), 1929, 1930, 1934, 1937, 1938, 1939. Dukáty z těchto roků jsou mnohem vzácnější, a proto i hodnotnější. Jejich cena běžně začíná na desetitisících a končí řádově na několika milionech korun za kus. Například mezi roky 1937 a 38 mincovna vyrazila jen několik desítek kusů dukátů, které jsou díky tomu sběratelsky velice ceněny. Roku 1939 už mincovna vyrazila pouze jednodukáty a to ve velmi malém množství. V roce 2020 se uskutečnila aukce, kde se dražil raritní svatováclavský pětidukát z roku 1937. Ten mincovna vyrazila v počtu pouhých 4 kusů. Jeho cena se vyšplhala na 850 000 eur (cca 23 milionů korun) bez aukční přirážky.
Dalšími vzácnými svatováclavskými dukáty jsou mince vyražené v roce 1951, jichž bylo vyraženo maximálně několik stovek kusů. I tyto mince jsou dnes extrémně cenné.
Pozor na podvodné prodejce
Při nákupu rozhodně doporučujeme nakupovat u prodejců s referencemi a historií. Nakonec je důležité si uvědomit, že seriózní nabídka na kvalitní cenné mince nebude nikdy prezentovaná jako „super výhodná“, ani vám nepřijde do schránky nebo vám ji nikdo nebude vnucovat po telefonu.
Závěr
Zaujala vás historie a osud svatováclavského dukátu natolik, že byste chtěli mít svůj? Nebo jsme ve vás dokonce vzbudili širší zájem o nákup cenných mincí? Koukněte na svatováclavské dukáty v našem e-shopu, nebo na širokou nabídku zlatých a stříbrných mincí. Věříme, že tam tu svou najdete.
Zdroje:
Wikipedia.cz | Stribrnak.cz | Československé svatováclavské dukáty - Česlav Lipka | Sbírka zákonů a nařízení státu československého. | Zlate-mince.cz | Vykupminci.cz | Ceskamincovna.cz | Kendro.cz
Stáhněte si souhrnnou infografiku
